Koncem vlády Amenhotepa III., Achnatonova otce, byl kult mnoha bohů i kult zbožštělého panovníka stále více solarizován. Například v hymnech z konce jeho vlády je Aton, sluneční bůh, zřetelně vyzdvihován na úkor ostatních bohů. Aton je nejvyšším bohem, který je sám, daleko na obloze, zatímco ostatní božstva jsou součástí jeho stvoření spolu s lidmi a zvířaty. Každý faraon byl podle odvěkých zákonů považován za syna slunečního boha Rea. Ani Achnaton tento příbuzenský vztah nepopírá, připojuje však k němu ještě dodatek, který znamenal, že král byl také Atonovým synem, zrozeným ze samotného Atona.
Každý egyptský král byl zároveň vládce, velekněz, mudrc i nejvyšší zasvěcenec všech mysterií. To vyžadovalo silnou osobnost. A faraon 18. dynastie Achnaton (1352 – 1336 př.Kr.) takovou osobností byl.

Tutanchaton - dítě Achnatona a Kije
Potvrzení Achnatonova otcovství můžeme nalézt v Královské hrobce v Achetatonu. Egyptologům bylo sice dlouho známo, že jedna stěna ukazuje dojemnou scénu Achnatona a Nefertiti, truchlících nad smrtí druhorozené dcery Maketaton, ale záhadou pro ně byla skutečnost, že v hrobce se nacházejí takové scény dvě: jedna v místnosti Alfa a druhá v místnosti Gama. Obě tyto scény zachycují mrtvou ženu na lůžku, před ní Achnatona společně s Nefertiti v postoji truchlících a vedle chůvu s dítětem v náručí. Většina odborníků až donedávna soudila, že obě znázorněné scény se vztahují ke smrti Maketaton, jež zemřela při porodu. Nasnadě je ale otázka, proč by jedna a táž událost byla zaznamenána hned dvakrát?
Profesor Geoffrey Martin z Univerzity College v Londýně v 70. letech 20. století při pořizování přesných záznamů všeho, co se dochovalo na stěnách hrobky, našel potvrzení, že Achnaton byl Tutanchatonovým otcem. Povšiml si totiž, že ačkoli jsou obě scény podobné, jen jedna z nich, v místnosti Gama, označuje zemřelou jako Maketaton. Druhá scéna z místnosti Alfa však neuvádí ani totožnost ženy, ani dítěte. Podle Geoffreye Martina to znamená, že se jednalo o odělené oplakávání dvou různých žen, jež obě zemřely při porodu. V místnosti Alfa se Achnaton s Nefertiti sklánějí nad zemřelou, zatímco chůva za nimi drží novorozeně. Podle Martina je zajímavý jeden detail: chůva s dítětem je stíněna vějířem, což naznačuje královský původ novorozeněte. Martin tedy považuje za možné, že právě tato scéna v místnosti Alfa zachycuje narození prince Tutanchatona, jehož matkou musela být Kija. Z uvedených indicií je tedy více než pravděpodobné, že Tutanchaton byl Achnatonovým synem, kterého mu porodila Kija, jeho vedlejší manželka. Tím, že pravděpodobně brzy umírá (možná již během porodu), ujímá se výchovy Nefertiti. Tutanchaton je vychováván v láskyplném prostředí božského okrsku Atonova jasu – v Achnatonově sídelním městě Achetatonu. Byl vychováván Atonovými proroky, Achnatonem a Nefertiti, právě ve víře v Atona, boha zářícího slunečního kotouče. Tato skutečnost měla na malého Tutanchatona (budoucího faraona pod novým jménem Tutanchamon) zásadní vliv.

Základní partnerský horoskop a prognóza se slevou 58%!
1440 600 Kč

Amarnské období
Amarnské období představuje v dějinách starověkého Egypta kulturní a uměleckou revoluci. Ke slávě nového státního boha Atona založil Achnaton, faraon 18. dynastie, nové sídelní město Achetaton (Atonův zářící obzor). Vybudování Atonova posvátného města se pro Achnatona stalo nejdůležitějším cílem jeho vlády.
Na počátku pátého roku vlády se egyptský faraon Achnaton (1352 – 1336 př. Kr.) spolu se svou manželkou Nefertiti rozhodl zpřetrhat všechna pouta s tradičním hlavním náboženským centrem Egypta, jeho bohem Amonem a vybudovat úplně nové město na panenské půdě, které mělo být zasvěceno výhradně kultu boha Atona, Slunci.

Text a foto: Miloš Matula
(Ukázka z knihy Miloše Matuly „Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce“)

Miloš Matula
absolvoval FAMU, je spisovatelem, duchovním učitelem, terapeutem i autorem v časopisu Meduňka. Dlouhá léta se zabývá alternativní medicínou a meditací, kterou rovněž učí na svých seminářích v ČR i v zahraničí. Od útlého věku se zajímá o starověký Egypt a tento koníček vyústil ve více než dvacetileté studium "amarnského období" v Egyptě – tedy doby vlády faraona Achnatona a jeho manželky Nefertiti.

Miloš Matula pořádá Velkou meditační cestu po Egyptě na místa, kam se s cestovními kancelářemi nepodíváte:
 "Velká meditační cesta do Egypta, kterou povedu na podzim, vlastně kopíruje moji knihu „Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce“. Pojedeme do míst, kam cestovní kanceláře nejezdí. Kromě Achnatonova města Achetatonu (dnešní Tell el-Amarna) navštívíme chrámu v Abydosu a Dendeře, navštívíme i chrám na Nilu v Esně, který turisté míjejí - také zde zastavuje jen jediný parník během stovek plaveb týdně. Ale navštívíme i chrám Kalábša na Asuánu i pyramidy v Dašúru či Abusíru, ruiny paláce Malkata či Ramesseum. Kromě těchto výjimečných destinací nemůžeme minout turisticky atraktivní lokality Káhiru a Gízu, Sakkáru, Luxor s chrámy Karnak a Luxor, Údolí králů i královen, plavbu po Nilu s návštěvou chrámů Edfu či Kom Ombo, Asuán a chrámy Abú Simbel. A nikdo by si neměl nechat ujít alespoň krátký odpočinek u vod Rudého moře. Velice atraktivní bude pro účastníky dvouhodinová privátní meditace ve Velké (Chufu/Cheopsově) pyramidě v Gíze." Více informací naleznete na www.milosmatula.cz