Databáze pro zdraví

Stávající systém potravin selhává u poloviny lidí na planetě a potřebuje tak radikální změnu, aby se svět dokázal uživit. Svět nebude schopný uživit sám sebe aniž by zničil planetu, ledaže by proběhla transformace v měřítku průmyslové revoluce, jak vyplývá ze závěrů vládní zprávy.

Stávající potravinový systém selhává u poloviny lidí na Zemi: 1 miliarda lidí hladoví, 1 miliardě chybí zásadní vitamíny a minerály ze stravy a další miliardu konzumuje přes míru, což vede k epidemii obezity. Tlaky na potravinový systém se odrážejí v cenových hladinách, ale ceny potravin v příštích desetiletích ještě prudce narostou, čímž se zvyšuje riziko konfliktů i migrace.

Zasvěcení do Reiky a Shambally na dálku

ZOBRAZIT

„Globální potravinový systém je evidentně neschopný bojovat proti hladu a je dlouhodobě neudržitelný,“ řekl Lawrence Haddad, ředitel Institutu rozvojových studií a autor zprávy Global Food and Farming Futures (Světové potraviny a zemědělství budoucnosti). Rozšiřující se světová populace spolu s potřebou nadužívání přírodních zdrojů jako je půda či voda znamená, že jsou přesvědčivé důvody k naléhavým opatřením. Jídlo je zodpovědné za až 30% celosvětových emisí skleníkových plynů.

„Musíme jednat teď“, dodává Caroline Spelman, státní tajemnice pro životní prostředí, potraviny a venkovské záležitosti, jejíž oddělení pověřilo zprávu Foresight – odborníků na téma budoucnosti. „Zemědělci musí pěstovat více potravin s nižšími náklady na životní prostředí“.

Zpráva, na které se podílelo 400 vědců z 34 zemí, zjistila, že bezpečnost potravin je nerozlučně spjata se zdánlivě různorodými problémy od chudoby a hospodářský růst, přes nedostatky vody a energie až po změny klimatu a ztráty biologické diverzity. „Světu není známo, že to je zásadní propojení“ k řešení otázky, jak nakrmit o 2 miliardy více lidí v roce 2050, ale s menším dopadem na životní prostředí. To jsou názory Johna Beddingtona, vládního hlavního vědeckého poradce, který na zprávu dohlížel. „Není to jen o vědě, technice, obchodu a cenách – jde o mnohem více.“

Ve zprávě se uvádí, že neexistuje jednoduché řešení, je důležité šířit stávající znalosti a technologie do rozvojových zemí, aby zvýšili výnosy a aby se jednalo o „udržitelné zintenzivnění“. Taktéž je důležité dramaticky snížit potravinový odpad. „30% všech vyrobených potravin není nikdy spotřebováno,“ říká Charles Godfray – další autor zprávy z Univerzity Oxford. Investice do lepších vozidel, silnic a infrastruktury jsou nezbytné k získání potravy předtím, než začne vůbec hnít. V bohatých zemí, jako je Velká Británie, by zbytečné vyhazování jídla ušetřila 500 – 700 liber ročně.

Je zde prostor pro ekologické zemědělství, ale dle zprávy by to nemělo být hlavní strategií pro dosažení udržitelné a spravedlivé globální potravinové bezpečnosti. Scénáře navrhující ekologickou produkci mohou uspokojit budoucí globální poptávku za předpokladu zásadní změny ve výživě lidí, která ovšem nemusí být nikdy dosáhnuta, říká zpráva.

Dokončení již zítra