Databáze pro zdraví

Dokončení včerejšího článku.
Ve zprávě se též uvádí, že nové technologie, jako GMO či klonování zvířat, by nemělo být vyloučeno z etických či morálních důvodů, ale že investice mají „zásadní význam s ohledem na rozsah výzev, kterým čelíme“.

Nárůst globálních cen potravy v roce 2007-8 a 2010 přinesl nepokoje a zákazy vývozu po celém světě a Foresight předvídá další zvýšení bojů o půdu, vodu a energetické zdroje. Modely vytvořené pro zprávu se pokoušely zahrnout klimatické změny i požadavky na vodu a ekonomické faktory. Tyto modely předpověděly zdvojnásobení reálných nákladu na kukuřici, která živí 300 milionů lidí v Africe, dále zvýšení nákladů na rýži o 30-80% a u pšenice je to nárůst o 40-60%.

Kvalitní MED přímo od včelaře si můžete koupit a převzít v Praze

ZOBRAZIT

„Poslední tři až čtyři roky byly alarmující v nárůstu hladu“ říká Haddad. „Ceny rýže v roce 2007-8 byly vlastně docela skromné v historickém kontextu, ale přivedly až 100 milionů lidí k hladovění. Vyšší ceny mohou podporovat násilné konflikty a migrace.“

Spelman zdůraznil roli volného trhu a spotřebitelů: „Musíme otevřít trhy odstraněním dotací a zastavením protekcionismu.“ Dodala, že největším krokem vpřed pro ochranu potravinové bezpečnosti by byl úspěšný konec obchodních jednání z Dohá, které začaly v roce 2001 s tím, že reforma evropské společné zemědělské politiky by měly podporovat ochranu přírody a klimatu.

Ve Velké Británii by zemědělci měli vyrábět více potravin, více udržitelným způsobem. Spelman dodává, že malé zvýšení cen představuje ekonomickou příležitost pro britské zemědělce.

Zpráva ovšem byla kritizována některými specialisty na ekologii a zemědělství. Indický potravinový specialista Devinder Sharma říká, že je zpráva ve svých vizích omezená a zaměřená proti chudobě. „Svět už produkuje dostatek potravin pro 11,5 miliard lidí. Beddington a vláda vyzývají k radikální změnou, ale oni ve skutečnosti chtějí upevnit svou moc a zintenzivnit politku. Je to jen velice chytrá kamufláž pro politiky, kteří selhali v očích chudých po celém světě.“

Oliver de Schutter, zvláštní zpravodaj OSN pro potraviny řekl, že hlad je politickou otázkou a nikoliv jen technickou. „Od počátku 1990, účty mnoha chudých zemí byly vynásobeny pětkrát či šestkrát a to nejen kvůli nárůstu populace, ale také kvůli nedostatečným investicím do zemědělství, které živí tamní komunity. Zaměření na export zemědělství činí tyto země zranitelnými vůči cenovým šokům na světových trzích, stejně jako na vrtkavost měny.“ Vyzval země skupiny G20 k zaměření se na spekulace s potravinami bank a finančníků, zastavení zabavování půdy zemědělské půdy v Africe a pomoc bohatých zemí při budování zásob potravin.

Tom MacMillan, ředitel britské Rady pro potravinovou etiku prohlásil, že by vlády měly pomáhat nejvíce zranitelným lidem. „Předností musí být lidé nejvíce ohrožení změnou klimatu a nedostatek potravin by měla být pod větší kontrolou. Řešení hladu se ukrývá spíše v moci a chudobě než v technologiích.“

Prognostická zpráva se výrazně liší od závěrů Mezinárodního panelu hodnocení zemědělských znalostí, vědy a technologií pro rozvoj – tento panel byl schválení britskou vládou a dalšími 57 státy v roce 2008. Tato zpráva panelu zjistila, že v malém měřítku jsou šetrné a ekologické metody produkce založené na místních znalostech a chráněné před globálními trhy, přičemž představují cestu vpřed k odvrácení hladu v příštích 40ti letech, zatímco GM potraviny nebyly řešením.