Databáze pro zdraví

(dokončení včerejšího článku)

Společnost BP minulý rok vyvolávala dojem, že by mohla padnout. Nyní se však ekonomicky zotavuje. Nezávislý správce kompenzačního fondu BP ve výši 20 miliard dolarů, Ken Feinberg, tvrdí, že dokončuje odškodňování jednotlivců a společností, kteří byli pohromou poškozeni. Nevyčerpal však příliš mnoho ze zmiňovaných 20 miliard dolarů – vyplatil totiž v průběhu minulého roku pouhých 3,6 miliardy dolarů.

Zasvěcení do Reiky a Shambally na dálku

ZOBRAZIT

Stejně tak dobíhají úklidové operace, které společnost BP stály 13 miliard dolarů (přislíbila také 500 miliónů dolarů na výzkum oblasti zálivu). Společnost také spustila reklamní kampaň, která má vyjádřit pocit smutku nad nehodou. Nadále však čelí možnosti uvalení pokut ve výši 18 miliard dolarů, které vycházejí ze zákona, který umožňuje sankcionovat každý uniklý barel ropy částkou 4 300 dolarů. Ken Feinberg však vidí skutečnost jinak – podle něj je možné plně obnovit Mexický záliv v roce 2012.

Ani vládní vědci však nevidí tak daleko. Tiskový mluvčí NOAA (Národní agentura pro oceány a atmosféru - National Oceanic and Atmospheric Agency) prohlásil, že „není žádný důvod domnívat se, že obnova zálivu bude dokončena v roce 2012“ a varoval před tím, že některé dopady úniku ropy mohou zůstat neodhaleny po celá desetiletí. Dodal také, že téměř 60 mil (téměř 100 km) pobřeží stále zůstává zasaženo ropou. Dehtové kousky jsou vyplavovány na pláže v Luisianě, Mississippi, Alabamě a Floridě. A ačkoliv se podařilo záliv opět otevřít rybářům, tak množství ústřicových farem bylo odplaveno při pumpování čisté vody ve snaze zastavit postup ropy. Na veřejném setkání v Biloxi minulý měsíc rybáři popisovali, jak vytahovali společně s krevetami plné sítě ropy.

Výzkumnice Samantha Joy se tedy ptá: jak může někdo tvrdit, že katastrofa již skončila? „Mluvím s lidmi, kteří v zálivu žijí, kteří žijí přímo na pobřeží, kteří mají příbuzné pracující na ropných zařízeních. Není to tam v pořádku. (Eko)systém není v pořádku. Věci nejsou v normálu. Děje se tam mnoho podivných věcí – želvy, delfíni a krabi jsou vyplavováni na pláže. Je to bizarní. Může jít pouze o náhodnou souvislost?“.

Více jak 150 delfínů, z toho polovina z nich mláďat, byla do počátku roku 2011 vyplavena na pláže. Minimálně osm jich bylo pokryto ropou, která pocházela z vrtu BP. Stejně tak bylo od poloviny března nalezeno 87 mrtvých mořských želv, které patří mezi ohrožené druhy.

„Nedává mi smysl, že by mělo jít o náhodu. Je to jistý druh šílenství, protože bylo investováno spoustu energie a snahy k vzbuzení dojmu, že všechno bude v roce 2012 v pořádku“, tvrdí Samantha.

Různé studie vyvracely její výzkumy. Terry Hazen z Národních laboratoří Lawrence Berkleyho (Lawrence Berkeley National Labs) po šesti týdnech od uzavření vrtu již nezjistil stopy ropy pod hladinou. Nalezl však důkazy přirozeně se vyskytujících bakterií, které konzumují ropu. John Kessler z Texas A&M zjistil, že obrovská množství metanu, které se uvolnily společně s ropou, se velmi rychle rozložily.

Ale Samantha je neoblomná. Její spolupracovníci v laboratořích se měsíce snaží zjistit, jak by se mohla ropa na dně oceánu hladinou rozložit. „Mikroorganismy nejsou v pořádku, nemetabolizují ropu“, tvrdí. „Měly by si nyní užívat a přecpávat se, ale oni to nedělají. Proč? Já sama nevím, ale zkoušíme velké množství kombinací, abychom odhalili, co reguluje jejich aktivitu“.

Když se minulý rok objevila první zpráva o výbuchu plošiny Deepwater Horizon, tak byla Samantha doma. Ale část jejího týmu se nacházela pouhých několik mil od vrtu – jako jediná výzkumná loď v oblasti – a zveřejnila záběry plamenů šlehajících k obloze. V těchto dnech měla v hlavě jedinou myšlenku – aby se do oblasti dostalo víc výzkumníků a mohli sledovat, co se s ropou děje.

Tyto první týdny po explozi byly dobou velké frustrace pro vědce. BP a vláda prokazovaly velkou neochotu uvádět jakékoliv odhady úniku. Další vyšetřování komisí ustanovenou prezidentem Obamou později silně kritizovala vedoucí pracovníky vládních úřadů za hrubé podcenění rozsahu úniku ropy.

Nezávislí vědci se dožadovali přístupu k měřením. Samantha Joy měla shodou náhod již ohlášenou výzkumnou plavbu, pro kterou pouze změnila účel – snažila se odhalit stopy ropy z vrtu. Nalezli oblak kapek suspendovaných ve vodě a okamžitě tento objev publikovaly na webových stránkách. Odpověď u ní způsobila šok.

Ředitel BP Tony Hayward jednoduše popřel, že by v hlubinách mohla být nějaká ropa. „Ropa je na povrchu“, řekl reportérům během krátkého pobytu v centru odklízecích prací v Luisianě. „Neexistují žádné úniky“.

Reakce vlády byla ještě více pesimistická. Vedoucí NOAA a výzkumnice ocánu Jane Lubchenco veřejně prohlásila, že přítomnost ropy v hlubinách není vůbec jistá. „Musíme si být jistí, že neskočíme na nějakou domněnku“, řekla televizi PBS.

Mimo kameru byla Samantha a jiní vědci bombardováni telefonáty od naštvaných úředníků z NOAA a jiných vládních agentur. „Připadala jsem si jako ve třetí třídě, když ke mně přišel učitel, potrestal mě rákoskou a řekl: Mluvila jsi, aniž by ses přihlásila. Byli hodně naštvaní“.

Ostatní výzkumníci zdůvodňovali konflikt mezi Samanthou a vládními vědci obrovským rozsahem katastrofy. Vědci neměli zkušenost s únikem ropy v takovém rozsahu a po tak dlouhou dobu. Je tu hodně nejasností, tvrdili. Je možné, že obě strany mají pravdu. Samantha však ze svého přesvědčení neustoupí. „Když něčemu věřím, tak do toho jdu na 180 %“, tvrdí. „Věřím v Mexický záliv a miluji jeho ekosystém, proto nepřestanu ve svém snažení. Když vidím důkazy, tak se nechám přesvědčit. V opačném případě změním svůj názor“. Dodává však: „Ještě jsem však takové důkazy neodhalila“.