Databáze pro zdraví

Parazitický roztoč hubí včelí kolonie přenosem smrtelného viru přímo do krevního oběhu včel

Vědci odhalili smrtící souvislost mezi celosvětovým úbytkem včelstev a parazitem sajícím krev. Zjistili, že roztoči se podílejí na masivním a neustálém zvyšování výskytu smrtícího včelího viru. Právě proto se tento virus stal jedním z nejrozšířenějších a nejvíce nakažlivých hmyzích virů na planetě. K tomu přistupuje další hrozba – ani úplné odstranění roztočů z úlů není dostatečně bezpečné.

Nechte si zpracovat osobní horoskop od astrologa

ZOBRAZIT

Parazitický roztoč Varroa destructor (Kleštík včelí) se během posledních 50 let rozšířil z Asie do celého světa. Do Velké Británie doputoval v 90. letech a od té doby způsobil úhyn poloviny všech včel v zemi, společně s dalšími vlivy jako je úbytek stanovišť vhodných rostlin a používání pesticidů. Včely a další opylovači jsou životně důležití pro přežití lidstva – odhaduje se, že zajišťují vznik přibližně jedné třetiny potravin. Do této doby však nebyla role roztočů Varroa plně prozkoumána, protože se spojovala s dalšími vlivy bakterií a plísní ve včelstvech.

Roztoč ale v roce 2007 dorazil na Havaj a vědci tak měli unikátní příležitost sledovat jeho smrtelné šíření. „Byli jsme schopni sledovat počátky onemocnění vůbec poprvé v historii“, tvrdí Stephan Martin, výzkumník University of Sheffield. Během prvního roku po příchodu roztoče bylo úplně zničeno 274 ze 419 kolonií včel na ostrově Oahu (65 %), a tak se parazit rozšířil na další ostrovy.

Zmiňovaný virus, který je nazýván virem deformovaných křídel (DWV) je ve včelstvech za normálních podmínek běžně přítomen. S příchodem kleštíka se však jeho výskyt po jednom roce raketově zvyšuje milionkrát. Dalším důležitým poznatkem je, že jeden kmen viru DWV se rozšířil v zastoupení mezi dalšími kmeny viru z výskytu 10 % až na 100 %. Virové prostředí se změnilo do situace, kdy je pro včely již smrtelné a tento stav zapříčiňuje po celém světě právě jeden stejný virový kmen.

Dokonce i když dojde k dokonalému vyčištění úlu od roztoče varroa, tak tento virový kmen zůstává dominantní. „Znamená to, že včelí kolonie budou kolabovat velmi rychle, a tak musí včelaři přítomnost roztoče omezit. Situace je ještě kritičtější než jsme si mysleli“, dodává Martin. Další výzkumy provedené v Devonu však ukazují, že i udržování populace roztoče pod kontrolou znamená úhyn přibližně 10 % včelstev každý rok.

Roztoč varroa násobí vliv viru deformovaných křídel ze tří důvodů. 1. Umožňuje viru proniknout přímo do krevního řečiště tím, jak je parazit ke včele přisátý (pomáhá tak obejít všechny imunitní obrany, které chrání před nákazou jídlem nebo sexuálním kontaktem), 2. virus se na roztočích může masivně množit a 3. kmen viru DWV, který je nejlépe uzpůsoben přenosu pomocí roztoče se stává dominantním a nebezpečným pro včely.

Havaj je navíc důležitou lokalitou chovu včel, protože téměř všechny včelí matky používané ve Spojených státech pocházejí z této oblasti. Na ostrovech je také primární produkce makadamiových ořechů, které jsou plně závislé na opylování včelami.