Databáze pro zdraví

Lanovka přes první zónu Národního parku Šumava na Hraničník, rozšíření silnice z Nové Pece na Zadní Zvonkovou, golfové hřiště ve Stožci, velký lyžařský areál na Špičáku nebo sjezdovka na Boubíně. To jsou jen některé z kontroverzních projektů zahrnutých v rozvojové koncepci, podle které se budou tvořit nové územní plány. Ekologické organizace varují, že se kvůli ní přemění jižní část Šumavy na lunapark.

Plánované stavby poškodí vzácnou šumavskou přírodu a krajinu. Výstavba lanovky přes první i druhou zónu národního parku na Hraničník zničí vzácné pralesovité porosty, provoz lanovky pak klid, který tu příroda i návštěvníci zatím mají. Rozšířením silnice z Nové Pece na Zadní Zvonkovou dojde k prudkému nárůstu automobilové dopravy na úkor cyklistů a pěších turistů, kteří tuto cestu ve velkém využívají. Doprava také přetne takzvanou migrační trasu losů a rysů. Významně vzroste riziko střetu těchto vzácných zvířat, které tudy často procházejí, s automobily. Ekologické organizace upozorňují, že v národním parku by očekávaly naopak snahu o útlum provozu. Dobrý řešením by mohly být ekobusy, které by kyvadlově dopravovaly lyžaře i jiné návštěvníky.

Dálkový kurz výkladu tarotových karet pro začátečníky od autora knihy Tarot pro samouky

ZOBRAZIT

Ministerstvo životního prostředí s uvedenými projekty dříve nesouhlasilo, po změně ministra však dalo v květnu kontroverzním stavbám zelenou, v případě lanovky na Hraničník a lyžařského areálu na Špičáku podmíněně [2]. Ekologické organizace považují tento postup za protizákonný – de facto umožňuje zanést všechny uvedené stavby do plánů. Vliv na životní prostředí a chráněnou přírodu by se měl posuzovat u všech staveb zahrnutých do ZÚR a stavby, které z posouzení nevyjdou dobře, by měly být zamítnuté.

Developeři a politici, kteří tak prosazují vlastní zájmy, jdou přitom proti veřejnosti. Skoro tři čtvrtiny Jihočechů dávají přednost ochraně přírody před prosazováním dalších rozvojových projektů na úkor přírody. Vyplývá to ze sociologického průzkumu, který v Jihočeském kraji provedla v roce 2008 společnost STEM. [3]

Ekologické organizace konstatovaly, že opět došlo k porušení uzavřené dohody. Starosta Horní Plané Jiří Hůlka už v říjnu 2004 dohodl s tehdejším náměstkem ministra životního prostředí Ladislavem Mikem, že dojde-li k otevření přechodu na Zadní Zvonkové pro auta, nebude usilovat o stavbu lanovek. Jen co ministerstvo svůj slib splnilo, vystoupil s požadavkem na stavbu lanovky znovu.

Dne 3. listopadu loňského roku zase hejtman Jiří Zimola a bývalý ředitel NP Šumava František Krejčí dohodli, že nechají posoudit všechny varianty dopravy lyžařů ubytovaných na levém břehu Lipna na rakouský Hochficht a vyberou tu, která vyjde ekonomicky nejlépe a bude mít nejmenší dopad na přírodu. [4] Jihočeský kraj ale nyní znovu prosazuje jak výstavbu lanovky na Hraničník, tak i rozšíření silnice pro auta.

„Tyto příklady ukazují, že některým jihočeským politikům není možné věřit. Jakmile dosáhnou nějakého kompromisu a dohody, okamžitě vytáhnou znovu původní požadavky a křičí, jak je ochrana přírody omezuje,“ sdělil Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.

Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl:
„Výstavba golfového hřiště přímo v národním parku, v krásné obci Stožec je ukázkou absolutní necitlivosti a pohrdání chráněnou přírodou. Z jedné strany lanovka a později sjezdovka, uprostřed golf, celé obkrouženo lepšími, širšími asfaltkami – to je vize Lunaparku Šumava. Lidé, kteří sem nyní jezdí za nádhernou přírodou, ji budou muset hledat jinde. Výběrová komise složená, až na čestné výjimky, z Drobilových lidí a různých lobbistů jistě vybere toho pravého ředitele, který plán lunaparku dotáhne do konce.“

Dagmar Kjučuková z Okrašlovacího spolku Zdíkov řekla:
„Je s podivem, že záměr rozšíření komunikace z Nové Pece na Zadní Zvonkovou je v hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA) a v naturovém posouzení v návrhu ZÚR Jihočeského kraje jako téměř bezproblémový, ale přitom daný záměr je v současné době posuzován podle zákona č.100/2001 Sb. (EIA) a proces posuzování není ukončen pro svoji složitost ve vyhodnocování dopadu vlivů na životní prostředí. V posuzované lokalitě se totiž vyskytují rostlinné a živočišné druhy, které jsou chráněny zákony České republiky a jejichž ochrana je také v zájmu Evropské unie.“

Edvard Sequens ze sdružení Calla řekl:
“V případě plánované lanovky z Klápy na Hraničník ale nejde jen o samotnou stavbu. Musí být jasné, co s tisícovkami lidí, kteří se mají s její pomocí vyvézt na hřebeny. Obávám se, že není vůbec spočítána ekologická únosnost tohoto území. A jak zabránit neukázněným lyžařům sjíždět nejcennějšími partiemi národního parku?“

František Hail ze sdružení Přátelé Šumavy řekl:
„Tyto v uvozovkách podnikatelské záměry hlavně poškozují šumavskou přírodu, ale likvidují i nás, drobné živnostníky v ubytovacích službách. Naši hosté na penzionech potvrzují, že nestojí o tyto megalomanské projekty. Jezdí na Šumavu pro přírodu a národní park je nejlepším lákadlem. Některé obce již krásný, přitažlivý šumavský ráz ztratily kvůli neuváženým politickým rozhodnutím zastupitelů. Šumavu nelze měnit při každých komunálních, či jiných volbách.“