Databáze pro zdraví

Přinášíme vám ukázku z nové zajímavé knihy Bioabecedář od Hanky Zemanové. Titul je kompletní průvodce nakupováním biopotravin – jakási „biobible“ pro příznivce biovaření a pro ty, kdo se zajímají o kvalitu potravin a zdravý životní styl. Představení málo známých surovin, rady pro vaření, informace o léčivých vlastnostech potravin a o rozdílech mezi běžnými potravinami a  biopotravinami, spousta vyzkoušených receptů i s fotkami.

Možná se právě nacházíte ve fázi, kdy se snažíte konzumovat co nejvíce mléčných výrobků, protože máte strach z osteoporózy. Možná jste však od svého nového lékaře, který se zabývá celostní medicínou, dostali doporučení, abyste mléko omezili nebo vyloučili, protože je příčinou některého z vašich zdravotních problémů. I já jsem prošla podobnou zkušeností a je pravdou, že v danou chvíli mi dočasné vyloučení mléčných výrobků opravdu prospělo.

Nechte si zpracovat osobní horoskop od astrologa

ZOBRAZIT

Možná se cítíte zmateni a nevíte, čemu věřit. Nečekejte, že vám takhle kapitola přinese jednoznačnou pravdu – ta totiž neexistuje. A čím více o potravinách vím, tím více jsem přesvědčená o tom, že žádná přirozená potravina není jenom špatná nebo jenom dobrá, každá potravina může být někdy pro někoho lékem a pro jiného jedem a že pravdu měla moje babička, která celý svůj dlouhý život razila heslo: všeho s mírou!

Jaké mléko pili naši předci?

U přírodních kočovných národů nebylo pití mléka běžné. Avšak jakmile se lidé usadili a začali pěstovat obilí, začali postupně chovat i zvěř (původně divokou). Krávy, ovce a kozy nedávaly lidem jen maso, kůži či vlnu, ale čím více byla domestikována, tím více se využívalo i jejich mléko.

Pití mléka ale není tradiční u všech národů tak, jak je to běžné u našich předků. Kozí a ovčí mléko bylo rozšířeno hlavně v jihovýchodní Evropě na Balkáně. Ve východní Evropě se pilo dokonce i mléko kobylí a ve střední Evropě byl nejčastěji chován skot. Proto bylo kravské mléko mezi našimi předky nejběžnější. V 9. století chovali Slované na území Čech a Moravy kvůli mléku až 70 % krav, které se po většinu roku pásly. Po celý středověk se krávy chovaly dokonce i ve městech a téměř každý dům měl i svůj chlév.

Z mléka se odpradávna vařily kaše, polévky, zadělávaly se s ním placky a někdy i chléb. Také sýry, tvarohy a nejrůznější syrečky sušené na půdách a dochucované šalvějí, muškátovým květem a kmínem patřily ke staročeské výživě již ve středověku a fungovaly jako jakási mléčná „konzerva“. Vyráběly se z mléka s pomocí rostlinných šťáv z moruše, kopřiv či šťovíku, které fungovaly jako syřidlo. 

Naši předci pili mléko buď čerstvě nadojené, ještě teplé, nebo ho nechávali kvasit. Doktor J. Kopp z Raumenthalu uváděl již v 16. století, že čerstvě nadojené mléko je nezdravější, a jsou dochovány zápisy o tom, jak se dětem hlavně v zimě dávalo ráno před cestou do školy teplé, čerstvě nadojené mléko, které se považovalo za bezpečné, pokud byla kráva zcela zdravá. Za nejhodnotnější považovali naši předci mléko májové, protože v tom období krávy spásají mnoho čerstvých bylin.

Jak se na mléko dívají dnešní odborníci?

Mléko je kontroverzní potravina, o které se můžeme dočíst zcela protichůdné informace. Mnoho odborníků a lékařů mléko doporučuje a vychvaluje podobně jako třeba ayurvédská medicína. Na druhé straně čím dál více lékařů tvrdí, že pro lidský organizmus je kravské mléko cizorodá látka, která může být příčinou mnohých zdravotních problémů.

Mléko jako lék

Podle oficiálních doporučení jsou mléko a mléčné výrobky nepostradatelnou součástí zdravého jídelníčku. Mají vysoký obsah kvalitních bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Jsou dobrým zdrojem vitamínu A, D a B12 a z minerálních látek zejména vápníku. Odborné lékařské studie prokázaly, že pokud děti konzumují dostatek mléka a mléčných výrobků, mají v pozdějším věku nižší výskyt osteoporózy. Proto se pro dobré zdraví a silné kosti doporučují tři porce mléčných výrobků denně.

Pohledem ayurvédy

Ayurvéda považuje mléko za posvátné a léčivé. Mlékem nejlepší kvality je podle ayurvédy čerstvé, nepasterované a nehomogenizované mléko od krav, které se pasou venku. Mléko je výživné a dodává tělu vše potřebné pro zdravý vývoj, přináší vitalitu a životní sílu a urychluje uzdravení různých neduhů. Ayurvéda dokonce doporučuje očistné kúry, při kterých se pije jen kvalitní čerstvé mléko, a to až dva a půl litru denně.

Ayurvéda ví, že mléko je sice výživné, ale také těžké na strávení. A proto musí být i trávení dotyčného člověka dostatečně silné. Anebo je nutné u mléka zlepšit jeho stravitelnost a kvalitu (pokud se jedná o běžné mléko, a ne mléko čerstvé) svařením s kořením (například se špetkou šafránu, zázvoru, kardamomu či s cibulí nebo čerstvou bazalkou). Ayurvéda prakticky nic neodsuzuje, tvrdí, že cokoli, je-li správně použito, může být lékem. A mléko považuje spíš za lék než za potravinu.

Pohledem čínské dietetiky

V tradiční čínské medicíně je mléko používáno jako tonikum (posila) plic a žaludku, pro podporu tvorby tekutin a zvlhčení střev. Mléčné výrobky, které byly čínskou medicínou původně doporučovány, se velmi liší od dnešních pasterizovaných, konzervovaných a často přeslazených výrobků, které podle čínské dietetiky do zdravého jídelníčku příliš nepatří.

Mléko jako jed

Někteří lékaři zabývající se celostní medicínou uvádějí konkrétní příklady lidí, kteří po omezení mléčných výrobků zažili vzrůst energie a zlepšení zdravotního stavu. Konkrétně se zlepšení může projevit u alergií, akné, vaginálních zánětů, premenstruačního syndromu, nadýmání, častého nachlazení, zahlenění či zánětů uší.

MUDr. Josef Jonáš popisuje mléčnou bílkovinu kasein jako lepidlo, které v našem těle vytváří pevný sliz omezující metabolismus buněk, cirkulaci tekutin v těle a působící jako nervový jed. Navíc do těla přináší hlen, který se usazuje v dýchacích cestách, v dutinách, střevech i gynekologických orgánech, kde jsou pak živnou půdou pro mikroorganismy a způsobují různé nemoci, sníženou imunitu a střevní problémy, které mohou zapříčinit i vznik karcinogenních látek.

Podobně americká specialistka na výživu Annemarie Colbin tvrdí, že jíme-li od dětství mnoho hutných a těžkých jídel, jako jsou sýry, pečené maso či zmrzliny, dostáváme do těla příliš mnoho bílkovin, ale i mnoho vápníku. Naše tělo se přebytků musí zbavovat. Přirozené vylučovací cesty bývají často přetíženy a tělo si pak hledá jiné formy čištění, třeba přes kůži či sliznice. Čeho se nedokáže zbavit, to zůstává v těle, mění se na hlen či hnis, které jsou živnou půdou pro bakterie. Tak vysvětluje A. Colbin, proč jsou mléčné výrobky základem infekcí, a dává je do spojitosti s astmatem, alergiemi, záněty mandlí, ušními infekcemi, vyrážkami či akné, ale také s menstruačními křečemi. Přebytky vápníku se také mohou usazovat v podobě ledvinových kaménků či v podobě cyst.

(dokončení v druhé části článku)

Knihu vydal Smartpress a můžete si ji objednat zde - www.smartpress.cz.