25. duben byl Světovým dnem malárie - zkusme se tedy zamyslet nad obrovskými sociálními a ekonomickými dopady tohoto onemocnění, které je v dnešní době pohromou v tropických zemích, ale které má svůj původ na severní polokouli, kam se může s globálním oteplováním vrátit. Věděli jste, že na malárii zemřel ve svých 19ti letech i Tutanchamon?

Malárie je smrtelná nemoc, která každý rok zabije přes milion lidí a infikuje mezi čtvrt a půl miliardy dalších. Hlavní výskyt je v subsaharské Africe, kde každých 45 sekund umírá na malárii jedno dítě. Malárie je ovšem doma i v Latinské Americe, Asii, Středním Východě a části Evropy. Tam malárie byla v římských dobách zodpovědná za miliony úmrtí a byla i hlavním faktorem úpadku Římské říše.

Základní partnerský horoskop a prognóza se slevou 58%!
1440 600 Kč

Podle Margaret Humphreey mohla malárie způsobovat průměrnou délku život dvacet až dvacet pět let u obyvatel v údolí, zatímco o pár kilometrů dál ve větrných horách lidé žili dvakrát déle. V nejvíce malarických oblastech mohli dělat práci jenom otroci.

Riziko malárie je reálné i v západním vyspělém světě. Světové teploty totiž opět rostou – ať už se tomu děje z důvodu cyklů a oceánských proudů či v důsledku průmyslové činnosti lidstva. Oblasti, které dnes nejsou malárií zasáhnuty se mohou v blízké budoucnosti proměnit a nemoc se tak rozšíří.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je ohrožena polovina světové populace, přičemž riziko stále roste. Proto WHO založila Světový den malárie. Tradiční léčba je mnohdy neefektivní a nepomáhá, parazité si umí vytvořit rezistenci. Navíc se malárie nachází v oblastech, kde na léčiva nejsou finance a nejsou tak dostupná.