Databáze pro zdraví

Většina z nás cosi zaslechla o tak zvaných vúdú panenkách, neblaze proslulé černé magii a strašidelných turistických show v New Orleans. Voodoo zdomácnělo jako synonymum zlověstné magie, možná trochu směšné v dnešní době, kdy se průměrný Evropan nebojí kouzelníků a toho, že by jeho nepřátelé zaplatili čaroději za kletbu. Jaké je však voodoo doopravdy?

Kořeny tohoto domorodého náboženství, jež přežilo staletí útlaku a četné pokusy o vymýcení, sahají k úsvitu lidstva do černé Afriky. Vodun, jak se tomuto kultu říká na západním pobřeží Afriky, je stále nejrozšířenějším náboženstvím ve státech Benin a Togo. Dokonce i ty nejkonzervativnější odhady hovoří o tom, že zdejší civilizace je 10 000 let stará. Ačkoliv byla současná podoba voodoo silně ovlivněna pozdějším obchodem s otroky a evropskou kolonizací, jeho kořeny jsou skutečně velmi staré a můžeme rozhodně hovořit o jednom z nejstarších stále praktikovaných náboženství lidstva.

Kurz přírodní medicíny - naučte se hlubší souvislosti nemocí z pohledu duchovna a ezoteriky

ZOBRAZIT

Voodoo vzniklo smísením mnoha afrických domorodých tradic, které si v paměti odvezli unesení a zakoupení otroci různých etnických skupin na ostrov Hispaniola. V Novém světě byli přinuceni přijmout křesťanskou víru, ale jejich pánové, ziskuchtiví Francouzi, kteří smýšleli proticírkevně a byli často členy zednářských lóží, se ve skutečnosti nestarali o jejich náboženskou výuku, pakliže praktikování domorodých zvyků neohrožovali jejich politické záměry a moc nad otroky. Otroci si našli způsob, jak zachovávat zvyky svých předků pod pláštíkem katolické víry, například tím, že přiřadili svá božstva podle určitých atributů a podobností obrázkům katolických svatých. Na dnešní Kubě povolovali španělští kolonisté otrokům jednou za rok uspořádat slavnost s rituály. Krutost otrokářů na Saint-Domingue však byla taková, že k zahnání myšlenek na vzpouru jinde stačilo je vyslovit hrozbu, že budou prodáni na Haiti.

Toto nevýslovné utrpení a utlačování vedlo nakonec k tomu, že se kněží vúdú poradili s věštbou a roku 1798 uspořádali velký rituál, který odstartoval boj o nezávislost nad kolonisty. Země se stala svobodnou, avšak hospodářská blokáda koloniálních mocností a později vměšování americké politiky z ní učinily nejchudší místo na severní polokouli. Legendy vúdú praví, že během krvavé revoluce a boje za nezávislost bylo vytvořeno množství mocných bytostí, které spolu dodnes bojují o vládu nad ostrovem. Říká se, že nejničivější přírodní katastrofy a války se dějí tehdy, když spolu bojují mocní duchové.

Vúdú je nedílnou součástí haitského umění, literatury, hudby a filmu. Lidové umění ostrova, například prapory, vyšívané lesklými flitry a korálky k poctě duchů, zvané drapó, patří k ceněným sběratelským artiklům. Komunity věřících nalezneme také v USA, Kanadě a Francii, kam mnoho Haiťanů emigrovalo v průběhu 20. století před diktátorským režimem.

V roce 2003 bylo voodoo uznáno státem jako rovnoprávné náboženství s křesťanstvím. V průběhu staletí však přetrval pohled na tuto živou a krásnou duchovní tradici jako na primitivní pověru, a pohané byli obětí pronásledování, naposledy ve 40. letech 20. století, kdy katolická církev při pokusu o „vymýcení pověr“ zničila řadu posvátných míst a předmětů.