Odhalené tajemství křišťálových lebek

Velikost textu: A A A

Odhalené tajemství křišťálových lebek

Ilustrační foto
  • autor: Převzato
  • sdílet na

Záhadné křišťálové lebky vzrušují obrazotvornost milovníků tajemna už dlouho. Někteří dokonce věří, že jsou památkou na zapomenutou civilizaci Atlantidy nebo návštěvníky z vesmíru. V roce 2008 se objevily i v zatím posledním Spielbergově filmu o Indiana Jonesovi. Vědci z londýnského British Museum však ještě téhož roku koncem května oznámili, že přinejmenším některé z nich jsou moderní padělky. Nekteré záhady ale stále zůstávají.

V archeologických sbírkách celého světa je několik lebek zhotovených z horského křišťálu, o nichž se předpokládá, že pocházejí od předkolumbovských kultur Střední Ameriky - nejspíš od Aztéků nebo Mayů. Britský tým vedený Margarethou Saxovou a Ianem Freestonem dvě z nich nedávno zkoumal za pomoci elektronového mikroskopu a další moderní techniky. Došel přitom k závěru, že musely být vyrobeny až v moderní době.
"Vypadají, jako kdyby si je někdo udělal za pomoci elektrické vrtačky ve své garáži," komentoval výsledky své výzkumné práce profesor Freestone.

Dálkový kurz výkladu tarotových karet pro začátečníky od autora knihy Tarot pro samouky

ZOBRAZIT

Lebka posledního soudu
Horský křišťál je vlastně krystalická a velmi čistá odrůda kysličníku křemičitého. Jeho tvrdost se označuje číslem sedm v Mohsově stupnici, kde jedničku má měkký mastek, zatímco nejvyšší desátou příčku obsadil diamant. Taví se při teplotách okolo 1500 stupňů Celsia.Vyrobit z takového materiálu velmi dokonalou napodobeninu lidské lebky rozhodně není jednoduché.

Nejznámější jsou dva z těchto nálezů: tzv. lebka z Muzea člověka v Londýně, která byla roku 1898 zakoupena od klenotnické firmy Tifany a lebka Michell-Hedgesova, kterou badatel tohoto jména údajně nalezl roku 1927 ve zříceninách dávného mayského (tedy nikoliv aztéckého) města Lubaantum v britském Hondurasu (proto též bývá označována jako lebka z Lubaantumu).

Mezi oběma uměleckými díly jsou velké rozdíly v provedení. Lubaantumská lebka vypadá téměř jako anatomicky přesná kopie skutečné, dokonce má pohyblivou a odnímatelnou spodní čelist. Naproti tomu londýnský exemplář má některé detaily pouze naznačené a nese rysy výtvarné stylizace, které jsou typické pro umění předkolumbovských kultur Střední Ameriky. Přesto antropolog G. M. Morant po prozkoumání obou kusů dospěl k závěru, že obě mají shodné anatomické rysy a za vzor jim nejspíš sloužila jedna konkrétní lebka. Lebka z Muzea člověka je podle něj jen pozdější napodobeninou lebky Michell-Hedgesovy.Ve skutečnosti však pro takovéto tvrzení prakticky chybí veškeré přímé důkazy. Dokonce i okolnosti jejich nálezů zůstávají velmi nejasné. Pro moderní vědu se totiž prokazatelně objevily až ve sbírkách či dokonce na aukcích uměleckých předmětů.

Záhadou pro vědu dlouho byla i doba vzniku těchto artefaktů. Zatímco podle Michella-Hedgese byla jím objevená lebka nejméně 3500 let stará, "oficiální" archeologové většinou mluvili o době dlouho po začátku našeho letopočtu - nebo tento problém raději úplně přecházeli. Neexistuje totiž fyzikální způsob, jak určit stáří opracování křišťálu. Většinou se soudilo, že byly působivou součástí náboženských rituálů. Michell-Hedges svému nálezu dokonce říkal "lebka posledního soudu", protože mayský kněz s její pomocí dovedl na dálku způsobit smrt vybraného člověka.

Karborundum prozradilo padělek
Nechyběly ani odvážnější teorie. Známé jsou zejména ty, s nimiž přišel švýcarský autor a soukromý badatel Erich von Däniken. Ten vycházel z toho, že opracovat materiál s vlastnostmi křišťálu bylo mimo možnosti starých kultur. Jde tedy o výsledek vlivu nějaké mnohem vyspělejší civilizace - v jeho podání mimozemské. Lebkami se ve svých knihách zabýval i nedávno zesnulý britský spisovatel Arthur C. Clarke.

Britský tým nyní za pomoci elektronového mikroskopu zasadil mnoha romantickým teoriím nepříjemný úder. Pečlivé ohledání křišťálového povrchu totiž naznačilo, že byl opracován nástrojem ve tvaru disku vykonávajícím rychlý krouživý pohyb. Následná analýza pomocí rentgenových paprsků odhalila na povrchu stopy karborunda. To je brusný materiál s vysokou tvrdostí, který opracování zřejmě urychloval a usnadňoval. To vše jsou metody které se dnes běžně používají v každé lépe vybavené dílně. Naprosto však neodpovídají tomu, čím podle dnešních představ disponovaly staré civilizace Střední Ameriky. Kromě toho je karborundum syntetický materiál, který se začal pro tyto účely používat až v polovině 20. století.

Přesto několik záhad kolem lebek dál přetrvává. Jednou z nich je původ materiálu, který se dosud nepodařilo určit. Za nejpravděpodobnější se považují naleziště v Brazílii, na Madagaskaru nebo v Alpách. Sotva už se také podaří odhalit autora a jeho motivy.

Profesor Freestone přitom upozorňuje, že jeho závěry se týkají pouze britské a americké lebky. Ale přesto je skeptický i o ohledně pravosti všech ostatních.

"Všechny se objevily ve sbírkách teprve v posledních desetiletích 20. století a k žádné neexistuje hodnověrná dokumentace o okolnostech nálezu.

Odhalení se nepříjemně dotkne nejen diváků posledního Spielbergova filmu o Indiana Jonesovi a ctitelů Ericha von Dänikena, ale i mnoha dalších romantiků, protože tajemně vyhlížející křišťálové lebky se staly součástí širšího kulturního povědomí. Možná i to je důvod, proč bylo rozhodnuto, že londýnský exemplář v expozici zůstane.

Autorem je publicista Jan A. Novák

 

UPOZORNĚNÍ

Doporučení, rady a návody pro léčbu, léčebné kůry a jiné postupy a informace zveřejněné na stránkách zahady-zdravi.cz nenahrazují lékařské vyšetření a mají pouze informativní charakter. Jakékoliv užití a použití těchto doporučení se děje na vlastní odpovědnost návštěvníka těchto stránek. Tyto postupy a informace byste měli konzultovat se svým ošetřujícím lékařem nebo dalšími odborníky z předmětného oboru.

Zdroj
Autor/zdroj fotografie: Pavel Hanzal

Štítky: záhady

Diskuze k článku: 0 příspěvků

Pro přispívání do diskuse musíte být přihlášen/a.

Můžete si také přečíst

Ostatní
Megalitické památky - základy

Na zajímavé stavby a útvary plné energie a záhad nemusíte jezdit do dalekých krajů, ale je možné, že je máte přímo za humny.…

Ostatní
Olgoj chorchoj

Allghoi khorkhoi, nebo-li olgoj chorchoj, je červovitý tvor žijící v píscích mongolské pouště Gobi v Asii. Jedná…

UFO
UFO – případ Roswell

Případ Roswell je klíčová událost v historii ufologie, ufologové rozdělují svět před a po Roswellem. Vše začalo 24. 6. 1947,…

UFO
Rozhovor o fenoménu UFO s předním českým ufologem Vladimírem Šiškou

Můžete se čtenářům představit? Narodil jsem se 4.9.1955 v Praze a rovnou se tedy přiznávám k jakémusi sklonu ke škatulkování,…

Ostatní
Kryptozoologie - sněžný muž (Yetti)

O sněžném muži slyšela velká část z nás. Přesto ale neuškodí se podívat trochu na zoubek tomuto tvorovi. Jeho existence je…

UFO
Američtí astronauti a svědectví o UFO I.

Tento druh článků bude od podzimu přístupný pouze pro uživatele, kteří zaplatí čtenářský poplatek. Přístup, registrace i…

UFO
Američtí astronauti a svědectví o UFO II.

Tento druh článků bude od podzimu přístupný pouze pro uživatele, kteří zaplatí čtenářský poplatek. Přístup, registrace i…

Ostatní
Upíři

Upíři, nebo-li též nemrtví, jsou oblíbeným tématem literatury a především filmů. Kdo jsou upíři? Jak nám mohou ublížit? A…

 
Vítejte Esoterika Duchovní svět Záhady Zdravý život Volný čas Věštírna Redakce
RSS | Reklama | Podmínky | Kontakt NAHORU ↑

ZOBRAZIT MOBILNÍ VERZI ZOBRAZIT KLASICKY