Databáze pro zdraví

Řehoř VII.

Tento papež úřadující v letech 1073–1085 vstoupil do dějin zejména svými mocenskými ambicemi. Je symbolem rostoucí moci církve a bojem se světskými hodnostáři o moc.

Je autorem papežské buly Dictatus Papae, kterou vydal v roce 1074. Obsahuje prohlášení o svrchovanosti církevní moci, o právu sesazovat a jmenovat císaře, stejně jako o neomylnosti papeže a církve obecně.
Boj o moc vyvrcholil konfliktem s Jindřichem IV., na něhož uvalil klatbu a zbavil ho hodnosti císaře. Jako výraz pokání musel Jindřich IV. vykonat známou pouť do Canossy, spory papežského stolce a císařského trůnu se tím však nevyřešily.

Dálkový kurz výkladu tarotových karet pro začátečníky od autora knihy Tarot pro samouky

ZOBRAZIT

V další části našeho seriálu se budeme věnovat smutnějším epizodám papežské historie, zaměříme se totiž na nechvalně proslulé papeže z období křížových výprav a inkvizice.

Urban II.

Jedná se o papeže francouzského původu, jehož pontifikát spadá do období let 1088–1099. Tento papež je považován za formálního iniciátora a zahajovatele křížových výprav.

V roce 1095 totiž svolal církevní radu v Clermontu, na níž vystoupil s projevem zaměřeným proti okupaci Svaté země Turky. První křížová výprava, již se účastnili normanští a francouzští rytíři, osvobodila posvátná místa z rukou muslimů, nově vzniklé křižácké státy však vydržely jen několik set let.