Databáze pro zdraví

Některé sdělovací prostředky přišly tento týden s překvapivou informací, že Evropu čeká "nejmrazivější zima za posledních tisíc let". Prohlásil to údajně polský klimatolog Michal Kowalewski, který měl svou dramatickou předpověď podložit argumentem o zeslabení Golfského proudu. Na zveřejněný článek vzápětí reagovali mj. zástupci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a také ředitel Geologického ústavu Akademie věd ČR Václav Cílek. Jaká jsou tedy fakta?

Milan Šálek z ČHMÚ reagoval 6. října na zprávu takto:

Nechte si zpracovat osobní horoskop od astrologa

ZOBRAZIT

"V některých sdělovacích prostředcích se objevily zprávy o nastávající zimě, která by měla být nejmrazivější za tisíc let. Zpráva vznikla na základě vyjádření klimatologa Michala Kowalewskiho z polského Institutu meteorologie a vodního hospodářství. Pan Kowalewski zdůvodňuje svoji předpověď chováním Golfského proudu, jenž by měl údajně zpomalovat a méně "vyhřívat" západní i střední a východní Evropu. K tomu je však nutné říci, že sezónní předpověď je stále velmi problematická a služby, které se toho odváží, jsou často nepříjemně konfrontovány s realitou i frustrovanými zákazníky. Velmi nespolehlivou bývá předpověď počasí jdoucí za hranici asi deseti dnů...

Bude zima opravdu nejchladnější za tisíc let? Spojení "za tisíc let" samo o sobě zavání neseriózností, nebot za takovou dobu rozhodně nemáme spolehlivé záznamy o počasí.

Je tedy katastrofálně mrazivá zima v tomto a příštím roce absolutně vyloučena? Určitě ne - nikdo nemůže absolutně vyloučit nějakou událost, byť vzácně se opakující. Ale můžeme alespoň poukázat na určitý rozpor v tvrzení pana Kowalewského: Severní Atlantský oceán je v současné době podle družicových měření stále teplejší, než je normál, což nesouhlasí s údajným zeslabením přenosu tepla od tropických šířek. Navíc byl publikován i článek, podle něhož za teplejší zimy v západní Evropě může spíše teplé západní až jihozápadní atmosférické proudění než jenom samotný Golfský proud. Mrazivé zimy nastávají tehdy, když se atmosférické proudění zastaví a namísto teplého vzduchu od oceánu se k nám dostává velmi studená vzduchová hmota od východu nebo severovýchodu. Ta často interaguje s teplým Středozemním mořem, výsledkem čehož jsou pak vydatná sněžení i v nížinách.

Hlavním problémem je tyto takzvané "blokujících" situace, kdy se tlaková výše "uhnízdí" nad Skandinávií, úspěšně předpovědět s časovým odstupem větším než uvedených deset dní. Zatím bychom měli mít na paměti, že globální teplota se sice za posledních asi sto let zvedla o necelý jeden stupeň, ale to neznamená, že střední Evropa nemůže katastrofálně studené zimy zažít. Nicméně předpovídat takovou zimu v říjnu není podle mého názoru příliš seriózní - nanejvýš bych akceptoval odhad pravděpodobnosti teplotní anomálie nastávající sezóny."

Také náměstek ředitele ČHMÚ Radim Tolasz se ke spekulacím o dramatických změnách v chování a vlastnostech Golfského proudu vyjádřil odmítavě:

"K tomu nedošlo, a proto považuji závěry našeho polského kolegy nejen za ne příliš seriózní, ale za nesmyslné."

Později se ukázalo, že původcem předpovědi není polský klimatolog Michal Kowalewski, ale italský vědec Gianluigi Zangari z Institutu nukleární fyziky (Associazione Geofisica Italiana) v Římě. Kowalewski to komentoval takto:

"Diskuze o zániku Golfského proudu jsou přehnané. Stejně jako každý jiný přírodní jev má období větší a menší intenzity. Zánik Golfského proudu je velmi pesimistickou variantou," uvedl Kowalewski.

Zangari sledoval šíření ropné skvrny po havárii těžební plošiny v Mexickém zálivu, zkoumal biochemické podmínky v oblasti a zajímal se o jejich dopad na klimatický systém. Na základě satelitních údajů dospěl k závěru, že ve Floridském proudu, jenž je teplou složkou Golfského proudu, došlo k závažným změnám. Teplá složka proudu se prý v důsledku ropné katastrofy hroutí. Byl narušen rovnovážný stav. Zangari se obává toho, že poruchy Golfského proudu budou mít nezvratné dopady. Ohrožena je prý celková stabilita počasí v Evropě i jinde ve světě, může dojít umocnění extrémních a nepředvídatelných povětrnostních jevů. Zangari však zdůraznil, že další vývoj lze jen těžko odhadnout.

Klimatolog Jan Pretel kritizoval zpravodajský portál Novinky.cz, který zprávu přinesl jako první. Média podle něj podobné zkreslující informace zveřejňují poměrně často a škodí tím klimatologii i meteorologii. Připustil však, že Golfský proud skutečně slábne:

"Golfský proud je v podstatě řeka teplé vody, která se táhne od Floridy napříč Atlantickým oceánem a končí u Norska. Během této doby se voda odpařuje, stává se slanější a začíná klesat do větších hloubek. Tím, že tají arktické ledovce, se voda v oceánech stává méně slanou a tak tato těžká slaná voda jde do větších hloubek, a Golfský proud tak zaniká."

Václav Cílek, který je profesí geolog a zabývá se i klimatologií, ve své tiskové zprávě tvrzení, že nás čeká "nejmrazivější zima za tisíc let" odmítl jako neseriózní. Žádná z hodnověrných agentur ještě nevydala prognózu na tak dlouhou dobu dopředu, ale maximálně jen do ledna.

"Většina předpovědí zmiňuje chladnější počátek podzimu, nevyrovnaný konec podzimu a celkově chladnější zimy, které mohou být v lednu až skoro dva stupně Celsia pod dlouhodobým normálem... Pokud se na nejisté budoucí počasí podíváme pod zorným úhlem posledních měsíců, očekával bych situaci, jakou již dobře známe - střídání anomálně teplých a anomálně studených období trvajících pár týdnů, ale s tendencí k nižším teplotám."

Srážky by mohly být v mezích normálu nebo mírně nad normálem, dodal Cílek. Mohly by přijít dny se silným větrem. Obecně se očekává velký rozdíl mezi severněji a jižněji položenými částmi Evropy. Na severu by měly být teploty podprůměrné, na jihu nadprůměrné.

Také Milan Lapin, klimatolog z Univerzity Komenského v Bratislavě, se k výrokům o mimořádně studené zimě vyjádřil rezervovaně:

"V médiích se objevil názor ruského meteorologa Vadima Zavodčenkova, že nasledující zima by měla být neobvykle studená (zima tisíciletí). Vycházel ze známeho faktu, že Golfský proud v posledních desetiletích mírně zeslábl a v zimě slábne (je nízká) i Arktická oscilace. Na základě jiných faktorů, které ovlivňují počasí a klima na severní polokouli, je možné považovat tuto předpověď za velmi odvážnou. Skutečnost, že na severní polokouli (a v severním Atlantiku zvláště) máme v posledních 12 měsících téměř nejvyšší průměr teploty povrchu oceánů za celé období měření (od roku 1850), v Arktidě máme v roce 2010 druhou až třetí nejmenší plochu plovoucího ledu od roku 1979 a v květnu 2010 skončila středně silná teplá fáze El Niňo, svědčí spíše o teplejší zimě na severní polokouli jako celku. Je však třeba připustit, že očakávaná slabá (nízká) Arktická oscilace způsobí zeslabení zonálního přenosu vzduchu z Atlantického oceánu na euro-asijský kontinent v mírnych šířkách, což může vyvolat silné zimní přechlazení severu Ruska a části Sibiře. Jestliže se shodou okolností vyskytne déletrvající proudění od severovýchodu, tak můžeme očekávat v nějaké časti Evropy silné přechodné ochlazení. Průměr teploty vzduchu za zimu 2010/2011 (prosinec až únor) na celé severní polokouli (a pravděpodobně i v Evropě jako celku) by ale měl být nad dlouhodobým průměrem ze období 1951-1990."

Zdroje:
- Associazione Geofisica Italiana (Risk of Global Climate Change by BP Oil Spill)
- CCAR Gulf of Mexico (Real-Time Altimetry Project)
- Novinky.cz (06.10.2010, Evropu má zasáhnout nejmrazivější zima za posledních tisíc let)
- Infomet (06.10.2010, Nejmrazivější zima tisíciletí?)
- České noviny (08.10.2010, Místo tisícileté zimy čeká Cílek střídání extrémů)
- ČT24 (07.10.2010, Zima se podle Pretla nedá předvídat)
- Yowusa.com (01.08.2010, BP Oil Spill Stalls Gulf Loop Current)