Databáze pro zdraví

Vegetariánství je pojem, který u nás zní stále exoticky. Přitom stravování založené na vynechání živočišných produktů není nic nového. Proč máme k vegetariánství předsudky? Nemělo by se stát tou pravou cestou „civilizovaného“ světa?

Kořeny vegetariánství jsou velmi staré a hlavní vliv pochází z Indie. Tam je silně zakořeněná láska ke všem živým tvorům a zabíjení zvířat nepřichází v úvahu. Ve starém Egyptě bylo maso považováno za nečisté. Otroci jedli pouze vegetariánskou stravu, přesto byli schopní budovat velkolepá sídla. O gladiátorech je známo, že byli přezdíváni „jedlíci zrní“ či „žrouti ječmene“ – obvykle nejedli maso, ale jedli hodně luštěnin. Mezi známé vegetariány v dějinách lidstva můžeme jmenovat Pythagora, Platóna, Leonarda da Vinci, L. N. Tolstoje, Franze Kafku, Alberta Einsteina či Mahatma Gandhiho. U nás vyšla první česky psaná kniha o vegetariánství před 140ti lety (z pohledu léčby). O 40 let později byla otevřena první pražská vegetariánská restaurace. A asi před 100 lety vyšla i první vegetariánská kuchařka. Ve světě je vegetariánství stále rozšířenějším životním stylem. A i u nás především mezi mladými lidi tento životní postoj vzrůstá a předsudky pomalu mizí. Vegetariánské restaurace dnes naleznete ve většině větších měst.

Co nás vlastně k vegetariánství vede? Jaké důvody má člověk k tomu, že se rozhodne vypustit živočišnou stravu? Je jich hned několik a všechny jsou závažné:

* ryze zelená strava je zdravá – existuje hodně zdravotních předsudků spjatých s vegetariánskou stravou, jsou ovšem založeny na neznalosti. Faktem je, že vegetariánská strava je zdravější, než strava obsahující maso. Podle respektované Americké dietetické společnosti a Kanadských dietologů je správně rozvržená vegetariánská strava vyvážená a zdravotně příznivá v prevenci a léčbě různých onemocnění a to ve všech životních obdobích života. Živočišné produkty obsahují naopak mnoho tuku a cholesterolu a jsou zdrojem mnoha onemocnění. Požívání masa znamená např. o 40% větší pravděpodobnost rakoviny.

* tělo je stavěné na zelenou stravu – ano, naše tělo je jakožto tělo primáta stavěno na rostlinnou stravu. Původem nejsme masožravci. Příroda nás vybavila plochými zuby k pojídání rostlin. Naše střeva jsou pětkrát delší než jsou střeva šelem (porovnatelné hmotnosti). Žaludeční šťáva masožravců je desetkrát kyselejší než u nás.

* morální důvody – ať už je naše vnímání duchovního rozměru světa jakékoliv, faktem je, že zvířata jsou živé a cítící bytosti. Projevují radost, lásku, smutek, strach i chuť žít. Jejich vědomí funguje na jiné úrovni než naše, ale to není důvodem dělat z nich „továrny na maso“. Navíc zvířata pro naše chuťové pohárky velmi trpí – naprostá většina živočišných potravin pochází z tzv. velkokapacitních chovů, v nichž jsou drženy tisíce zvířat v přeplněných klecích, kotcích nebo stísněných stájích. Nepoznají život mimo klec a jejich děsivý život končí ještě děsivější smrtí na jatkách. Kdo zná, jak vypadá život domácích zvířat, nemůže si nevybavit situaci v koncentračních táborech. Zvíře není věc.

* ekonomické důvody – naše planeta nezvládá uživit takové obrovské množství lidí, proto velké množství (840 milionů!) trpí podvýživou a hlad je častým důvodem úmrtí. Přitom k získání 1 kg masa je zapotřebí až 16 kg krmiva. Dobytek spotřebuje ročně 38% celosvětové produkce obilovin. A o spotřebě vody ani nemluvě. Pokud chceme, aby Země byla schopná uživit veškeré lidstvo, je vegetariánství jedinou možností.

Důvodů proč nejíst živočišné produkty je hodně. Důvod proč je jíst neexistuje. Mnozí z nás v sobě máme zabudovaný instinkt, který nám při konzumaci masa našeptává, že kvůli našemu potěšení zemřel živý tvor. Nebuďme lhostejní a neignorujme tento pocit. Jako civilizovaní lidé bychom měli šířit lásku a úctu ke všemu živému. Zajímejte se o to, co jíte. Příště si povíme o vegetariánství další informace a budeme vám představovat vyzkoušené recepty.