Databáze pro zdraví

Vegetariánství nebo velmi nízká konzumace masa, zvláště hovězího, je "nejjednodušším a nejefektivnějším krokem", který může každý člověk podniknout, a pomoci tak ke snížení skleníkových emisí. Chov dobytka spotřebovává vzácné zásoby vody a způsobuje další formy znečištění životního prostředí, protože jsou k němu potřeba zemědělské chemikálie, argumentují v dopise McCartney a Pachauri.

"Bohužel s vyššími příjmy ve společnosti, a to dokonce i v rozvojových zemích, roste i spotřeba masa. Obilniny, které by mohly být využity pro přímou konzumaci člověkem, jsou tak spotřebovávány na krmení hospodářských zvířat," píše McCartney a Pachauri. "Až 60 % úrody potravin v Severní Americe a západní Evropě je spotřebováno na výrobu masa," tvrdí oba vegetariáni a doporučují, aby lidé zhasli světla, vypnuli centrální topení, koupili si kompaktní fluorescenční světla a používali k dopravě kola, uvedl list The Independent.

Zasvěcení do Reiky a Shambally na dálku

ZOBRAZIT

Doktor Pachauri, jenž obdržel polovinu Nobelovy ceny za mír za IPCC, vegetariánství dlouhodobě podporuje jako způsob boje proti změnám klimatu. Vegetariánem je osm let. McCartney přestal jíst maso zhruba před 30 lety. Jeho motivací byly především obavy o podmínky, za kterých jsou zvířata na farmách chována, napsal deník The Independent.

"Jak mezi lidmi roste vědomí potřeby snížení emisí skleníkových plynů, po celém světě se lidé ptají, jakým způsobem vlastně mohou přispět," píší ve svém dopise pro The Independent. "Existuje několik důvodů k přechodu k výrazně nižší konzumaci masa, když už ne ke kompletnímu vegetariánství... Nepíšeme tento dopis proto, že je vegetariánství módní nebo citovou záležitostí, ale proto, že se jedná o velmi atraktivní způsob, jak snížit emise skleníkových plynů, stabilizovat klima a zajistit potravinovou bezpečnost na celém světě."

Ve svém dopise také citují zprávu z roku 2006, kterou vypracovala Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Zpráva udává, že chov hospodářských zvířat patří mezi faktory, které významně přispívají ke klimatickým změnám. Ze 70 % pralesa v Amazonii jsou dnes pastviny pro dobytek, který v současnosti spotřebovává 30 % světového povrchu půdy, napsal deník The Independent.