Databáze pro zdraví

Tento druh článků bude od podzimu přístupný pouze pro uživatele, kteří zaplatí čtenářský poplatek. Přístup, registrace i objednávky přístupu budou v nejbližší době možné přes volbu " Placená zóna". Důvodem placeného přístupu jsou náklady spojené s překlady a tvorbou článků. Dále registrovaní uživatelé získají v rámci poplatku různé výhody, slevy a studijní materiály. Děkujeme všem za podporu a doufáme, že budete spokojeni s obsahem a kvalitou informací a dalších souvisejících materiálů.

Nová počítačová studie vedená CU-Boulder a vědci Brianem Toonem a Michaelem Millsem ukazuje, že i omezené jaderné zbraně například na Blízkém východě by vytvořily globální ozonovou díru, která by ovlivnila zdraví člověka a ekosystému na deset let nebo více.

Zasvěcení do Reiky a Shambally na dálku

ZOBRAZIT

Jaderný střet mezi Pákistánem a Indií by i skrze jejich současný arzenál mohl vytvořit ozonovou díru, což by vyvolalo hodně problémů pro lidské zdraví a zničil by životní prostředí po dobu nejméně deseti let, podle studie v čele s University of Colorado v Boulderu.

Počítačová studie ukázala, že jaderná válka mezi oběma zeměmi zahrnující 50 velkých bomb jako byly použity v Hirošimě na každé straně by způsobilo masivní městské požáry a únik až 5 milionů tun splodin do stratosféry, řekl CU-Boulder výzkumný pracovník Michael Mills, hlavní autor studie. Tento únik by pohltil natolik sluneční záření a ovlivnil vrstvy a plyny kolem země, že by nastala série chemických reakcí, které by prolomily stratosférické ozonové vrstvy chránící Zemi před škodlivým ultrafialovým zářením, řekl Mills.

"Viděli bychom dramatický pokles úrovně ozonu, která by přetrvával po mnoho let," řekl Mills z vědecké laboratoře CU-Boulder. "Ve střední úrovni ozonové vrstvy by byl pokles až o 40 procent, což by mohlo mít významné dopady na lidské zdraví a na půdní, vodní a mořské ekosystémy."

Dokument na toto téma, se objevil v týdnu od 7.dubna v Proceedings of the National Academy věd. Autory spolupracující na této studii jsou vědci CU-Boulder Profesor Brian Toon, UCLA profesor Richard Turco a dále z Národního centra pro atmosférický výzkum vědci Douglas Kinnison a Rolando Garcia.

Podle počítačových simulací by požáry ve velkých městech podnícené sérií jaderných výbuchů vyslaly několik milionů tun sazí do horní stratosféry. Vyšší teploty by tedy urychlily katalytické reakce ve stratosféře, a to zejména reakce plynů oxidu dusíku známé kolektivně jako NOx, které ničí ozon, Mills řekl.

Kromě ztráty ozonu mezi 25 až 40ti procenty ve středních šířkách, modely ukazují také 50 - 70ti procentní ztráty ozonu v severních zeměpisných šířkách, řekl Mills. "Modely ukazují, že v tomto rozsahu by ztráty mohly trvat po dobu pěti let, a my bychom viděli i další značné ztráty pokračující po dobu nejméně dalších pět let," řekl.

Ozonové ztráty předpovídané ve studii jsou mnohem větší než ztráty odhadované v dřívějších studiích zaměřených na "nukleární zimy" a "ultrafialové jara", řekl Toon, předseda oceánů a atmosféry CU-Boulder. 1985 National Research Council Report předpověděl celosvětovou jadernou výměnu zahrnujících tisíce megatun výbuchů, spíše než 1,5 megatun předpokládá ve studii PNAS, které by poškodily „ jen“ 17 procent stratosférického ozonu na severní polokouli, která by se obnovila o polovinu do tří let.

"Velkým překvapením je, že tato studie ukazuje, že i v malém měřítku regionálního jaderného konfliktu, je tento schopen spustit ozonové ztráty ještě větší, než ztráty, které byly předpovídány po celkové nukleární válce."

Lidská onemocnění, jako je šedý zákal a rakovina kůže, stejně jako poškození rostlin, živočichů a ekosystémů v středních šířkách pravděpodobně prudce stoupnou, poněvadž úrovně ozonu poklesly a na zem se dostává více škodlivých UV, podle studie PNAS. "Přijetím Montrealského protokolu v roce 1987 společnost prokázala, že byla ochotna tolerovat malé procento ozónu ztráty z důvodu vážných zdravotních rizik," řekl Toon. "Ale ozonová ztráta i z omezeného jaderného výměna by byla mnohem větší, než ozonová ztráta od uvolnění plynů, jako je CFC."

U UV záření bylo prokázáno, že je zvláště škodlivé pro obyvatele vodních ekosystémů, včetně obojživelníků, krevet, ryb a fytoplanktonu, řekl Mills. "Většina organismů může udělat jen málo, aby se bránilo vystavení UV záření, takže jednou z velkých nezodpovězených otázek je, jak by reagovaly na velké UV záření vyvolané jaderným výbuchem."

Dvě studie ukázaly, že i regionální jaderná válka by mohla vyvolat tolik obětí, kolik jich bylo během druhé světové války. Navíc by to narušilo celosvětové klima pro jednu dekádu nebo i více. Z osmi národů, o nichž je známo, že vlastní jaderné zbraně, i ty s nejmenšími jadernými arzenály, jako jsou Pákistán a Indie, mohou tedy vyvolat takto silný dopad na lidstvo a zemi v případě jakéhokoliv jaderného konfliktu.

Kromě toho asi 40 zemí má dost plutonia, uranu nebo kombinaci obou, díky nimž mohou vybudovat významný jaderný arzenál, řekl Toon.

"Doufáme, že ostatní výzkumné skupiny zopakují naše výpočty a budou provádět vlastní vědecké studie na toto téma," řekl Toon. "Svět se stal mnohem nebezpečnějším místem, kdy akce obou zemí na druhé straně světa by mohly mít takový drastický dopad na planetu." Studie byla financována z CU-Boulder.

Kontakty:
Michael Mills, mills@colorado.edu
Brian Toon, btoon@lasp.colorado.edu
Volně přeloženo.