Databáze pro zdraví

Ježíš Kristus uměl chodit po vodě, tibetští mniši se zase dokáží vznést v sedě, nebo vycvičit běžce, kteří obrovskými skoky překonávají nelehký himálajský terén. Levitační kousky indických fakirů znepokojovaly britské koloniální úředníky. Vždyť, kdo by nechtěl létat jen tak - bez balonů, křídel a motorů!

Možná právě v indické koloniální zkušenosti může mít původ historka z února roku 1852. Tehdy se v jednom anglickém domě před zraky důvěryhodných svědků ke stropu vznesl jistý Daniel Dunglas Home. Patřil k nemnoha výjimkám, kdy si toto umění osvojil Evropan moderní doby.

Dálkový kurz výkladu tarotových karet pro začátečníky od autora knihy Tarot pro samouky

ZOBRAZIT

Boj s létajícím indiánem

Zato ve starých kronikách a legendách je podobných případů popisováno velké množství. Za nejstarší zprávy tothoto druhu je možné považovat už skalní kresby doby kamenné, které občas zachycují postavy v polohách připomínajících vznášení v beztížném stavu. Z velkého množství antických létajících hrdinů můžeme například jen namátkou uvést reka Persea, nebo Iasonovu manželku Medeu, původním povoláním čarodějku. Létat však údajně běžně uměli i příslušníci japonské sekty ninjů, keltští druidové, stejně jako někteří raně křesťanští světci. Později ve středověku se však levitace jaksi odsunula mimo působení církve, na čarodějnické sabaty. Dnešní karikovaná postava čarodějnice na koštěti je odrazem zcela historických výpovědí nešťastnic, na něž padl přísný zrak inkvizitorů.

Nepříjemné překvapení zažil 5. března 1524 španělský conquistador Pedro de Alvarado, když se na území dnešní Guatemaly utkal s Tecumem, náčelníkem indiánského kmene Kičé-Mayů.

Ten se totiž náhle vznesl do výše a z této tehdy poněkud neobvyklé bojové pozice usekl hlavu jeho koni. V téže chvíli jej však duchapřítomný Španěl proklál kopím. Jen díky tomu mohl později o prvním souboji typu země-vzduch vyprávět spolubojovníkům. V Guatemale je létající indián dodnes oslavován a dokonce tu má i pomník.

Alvaradovu historku můžeme odbýt jako chvástání dobrodruha, nad velkým množstvím dalších podobných příběhů však nelze mávnout rukou tak snadno. Opravdu jsou jen odrazem nenaplněné lidské touhy snadno a bez technických prostředků létat - podobně jako to uměl třeba Ariel ve stejnojmenném Beljajevově románu? Ten se dokázal vznášet jen díky tomu, že svou vůlí ovládal tzv. Brownův pohyb molekul tvořících jeho tělo. To však jde bohužel pouze na stránkách sci-fi literatury.

Drogy, trik, hypnóza - nebo záhada?
Pro některé "skutečné" případy levitace existuje mnohem prozaičtější vysvětlení: drogy. Dnes je bezpečně dokázáno, že požití některých halucinogenů (například LSD, nebo extraktu z určitých hub včetně dnes populární lysohlávky) má za následek mimo jiné i iluzi létání.

Smrt na následky skoku z okna u lidí, kteří pod vlivem drogy věří, že odlétnou jako ptáci, je i dnes poměrně častá. Toto vysvětlení platí zejména pro některá líčení osobních prožitků, včetně výpovědí žen v čarodějnických procesech a patrně i většiny skalních maleb. Dnes je známo, že jak při obřadech primitivních kmenů, tak při sabatech se používaly směsi schopné vyvolat podobné vjemy.

Hůře se vysvětlují vyprávění hodnověrných svědků, kteří viděli vznášet se třetí osoby. To platí zejména o líčení vzdělaných a ze zásady skeptických koloniálních úředníků a cestovatelů.

Nejčastěji jsou jejich svědectví vysvětlována tak, že viděli běžný kouzelnický trik ("létání" ostatně nechybí ani v repertoáru zcela moderního mága Davida Cooperfielda). Tam, kde toto vysvětlení neobstojí, pak skeptik tvrdí, že kouzelník své diváky prostě zhypnotizoval.

Toto objasnění je snad v některých případech správné, má však několik háčků. Předně jednu záhadu vysvětluje jinou, protože o hypnóze stále ještě nevíme všechno.

Jisté však je, že zkušený hypnotizér sice v ideálních podmínkách zvládne jednotlivce, který se mu při seanci dobrovolně poddá, avšak pracovat v terénu, zmanipulovat nedůvěřivce, nebo větší skupinu lidí je již obvykle nad jeho síly. Tím spíše pak neovládne mysl skupiny skeptiků - a přece právě takoví lidé viděli létat Daniela Homa, či fakíry nebo tibetské mnichy.

Možnost, že se lze vznést pouze silou vůle, je z hlediska dnešní fyziky prakticky nulová. Některá svědectví však přesto nechávají jistou naději. Ostatně gravitace je jednou z největších záhad přírody a její podstata stále ještě vzpírá i moderní vědě.