Databáze pro zdraví

 Neurodegenerativních onemocnění stále přibývá, proto se vědci pustili do zkoumání pomocníka v podobě půdní hlístice Caenorhabditis elegans.

Vědci se s tímto červíkem seznámili již před několika desetiletími díky mnohým fyziologickým a anatomickým vychytávkám. Červík má 302 neuronů a stal se významným modelem v neurologii. Jeho neurony se podobají savčím.
 
Pro Alzheimerovu chorobu však platí, že červí modely neurodegenerace třeba akumulují některé peptidy – proteiny. Ke hromadění v nervových buňkách dochází právě u některých pacientů s Alzheimerovou chorobou. Krátký peptid ß-amyloid vzniká špatným naštípáním proteinového prekurzoru APP.

Běžně se nachází v nervových buňkách, které pak mohou dobře fungovat. Při nedostatku se tvoří škodlivé plaky. U háďátek se vyskytuje podobný protein, ale vědci je museli naučit vyrábět lidskou formu tohoto peptidu – ti je produkují ve svalech. Jakmile dojde k narušení fungování svalů a k progresivní paralýze dochází již za několik hodin. V neuronech u osob s Alzheimerovou chorobou dělá neplechu také tau protein.

Dálkový kurz výkladu tarotových karet pro začátečníky od autora knihy Tarot pro samouky

ZOBRAZIT

V nemocných neuronech má tau pozměněnou formu. Háďátko opět pomáhá tím, že produkuje zdravou i mutantní formu tohoto proteinu.