Koncem vlády Amenhotepa III., Achnatonova otce, byl kult mnoha bohů i kult zbožštělého panovníka stále více solarizován. Například v hymnech z konce jeho vlády je Aton, sluneční bůh, zřetelně vyzdvihován na úkor ostatních bohů. Aton je nejvyšším bohem, který je sám, daleko na obloze, zatímco ostatní božstva jsou součástí jeho stvoření spolu s lidmi a zvířaty. Každý faraon byl podle odvěkých zákonů považován za syna slunečního boha Rea. Ani Achnaton tento příbuzenský vztah nepopírá, připojuje však k němu ještě dodatek, který znamenal, že král byl také Atonovým synem, zrozeným ze samotného Atona.
Každý egyptský král byl zároveň vládce, velekněz, mudrc i nejvyšší zasvěcenec všech mysterií. To vyžadovalo silnou osobnost. A faraon 18. dynastie Achnaton (1352 – 1336 př.Kr.) takovou osobností byl.

Cesta do Achetatonu, města Achnatona a Nefertiti

Základní partnerský horoskop a prognóza se slevou 58%!
1440 600 Kč

Když se dnes dostanete do Tell el – Amarny, někdejšího Achetatonu, užasnete nad jeho ohromnou rozlohou. Abyste si mohli prohlédnout všechny zdejší památky, zabere vám to přinejmenším tři dny, a to si ještě musíte najmout auto či minibus k překonání obrovských vzdáleností mezi jednotlivými památkami. Velmi mně pomohl šéf zdejší turistické kanceláře Násir, s kterým jsem se spřítelil a který se stal mým osobním průvodcem v ruinách dávného města faraonů Achnatona a Nefertiti. Násir říkával: “Lidé, kteří sem zavítají, většinou nemají čas. Přijedou taxíkem z Káhiry nebo Luxoru na jeden den, ale to není možné všechno stihnout, dokonce ani ty nejdůležitější památky. “ A měl pravdu...

Vlastní město se rozkládalo na východním břehu Nilu. Jeho délka od severu k jihu dosahovala patnácti až sedmnácti kilometrů. Přesná rozloha města, které se nesmělo rozšiřovat mimo hranice vytyčené pomocí patnácti hraničních stél samotným faraonem, činí asi dvě stě kilometrů čtverečních. Počet obyvatel Achetatonu dosahoval podle dosavadních výzkumů nejméně čtyřiceti tisíc.
Všechny Achnatonovy stély obsahují Achnatonovo prohlášení: faraonovi byl mystickou vizí dán pokyn od samotného boha Atona, který na toto panenské posvátné území faraona osobně přivedl a poručil mu zde vystavět nové město k jeho poctě. Na těchto stélách, vytesaných do skal, je zaznamenáno prakticky všechno, co víme o založení Achetatonu a důvodech, pro něž Achnaton opustil Théby. Král měl jasnou představu, co se týká vymezení posvátného území města, které zasvětil Atonovi, bohu – slunečnímu kotouči:

“Protože na mne vrhá (své paprsky), poskytuje život a vládu stále a navěky, postavím Achetaton pro Atona, svého otce, na tomto místě. Nepostavím Achetaton jižně odtud, severně odtud, západně odtud nebo východně odtud. Neprojedu kolem jižní stély k jihu ani neprojedu kolem severní stély Achetatonu po proudu, stavě Achetaton tam. Ani ho pro něj nepostavím na západní straně Achetatonu, ale postavím Achetaton pro Atona, svého otce, na východní straně Achetatonu – na místě, které on sám určil, aby bylo pro něj obklopeno horami, kde může dosáhnout štěstí a kde mu mohu obětovat…”

Uvolněnému amarnskému uměleckému slohu odpovídá i městský stavební plán
obytných čtvrtí Achetatonu. Rozvržení Achetatonu spíše připomíná shluk
malých vesnic soustředěných kolem volně seskupených velkých i malých domů,
z nichž každý měl vlastní vedlejší budovy. Rozmanitost velikosti těchto staveb
odráží rozdíly v bohatství a postavení jejich majitelů. Unikátním rysem tohoto
města jsou vlastní studny náležející k mnoha domům, díky nimž byli zdejší
obyvatelé nezávislí na nilské vodě. To, co zde bylo řečeno o rozvržení obytných
částí města jako takových, nelze pochopitelně říci o chrámech a královských
palácích. Ty byly úzce propojeny s Achnatonovou náboženskou představou,
vírou a filozofií, a tak lze předpokládat, že je musel navrhovat a plánovat sám
faraon ve spolupráci s architekty a umělci, pracujícími striktně podle jeho osobních
instrukcí a pokynů. Dodnes se odborníci přou o to, v jakém achetatonském paláci sám
Achnaton se svou rodinou pobýval. Město slunečního obzoru mělo totiž královských paláců
více.

Text a foto: Miloš Matula
(Ukázka z knihy Miloše Matuly „Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce“)
Miloš Matula
absolvoval FAMU, je spisovatelem, duchovním učitelem, terapeutem i autorem v časopisu Meduňka. Dlouhá léta se zabývá alternativní medicínou a meditací, kterou rovněž učí na svých seminářích v ČR i v zahraničí. Od útlého věku se zajímá o starověký Egypt a tento koníček vyústil ve více než dvacetileté studium "amarnského období" v Egyptě – tedy doby vlády faraona Achnatona a jeho manželky Nefertiti.

Miloš Matula pořádá na podzim Velkou meditační cestu po Egyptě na místa, kam se s cestovními kancelářemi nepodíváte: 
 "Velká meditační cesta do Egypta, kterou povedu vlastně kopíruje moji knihu „Achnaton a Nefertiti, faraoni Slunce“. Pojedeme do míst, kam cestovní kanceláře nejezdí. Kromě Achnatonova města Achetatonu (dnešní Tell el-Amarna) navštívíme chrámu v Abydosu a Dendeře, navštívíme i chrám na Nilu v Esně, který turisté míjejí - také zde zastavuje jen jediný parník během stovek plaveb týdně. Ale navštívíme i chrám Kalábša na Asuánu i pyramidy v Dašúru či Abusíru, ruiny paláce Malkata či Ramesseum. Kromě těchto výjimečných destinací nemůžeme minout turisticky atraktivní lokality Káhiru a Gízu, Sakkáru, Luxor s chrámy Karnak a Luxor, Údolí králů i královen, plavbu po Nilu s návštěvou chrámů Edfu či Kom Ombo, Asuán a chrámy Abú Simbel. A nikdo by si neměl nechat ujít alespoň krátký odpočinek u vod Rudého moře. Velice atraktivní bude pro účastníky dvouhodinová privátní meditace ve Velké (Chufu/Cheopsově) pyramidě v Gíze." Více informací naleznete na www.milosmatula.cz